buycheapwholesalejerseys
Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/index.php:3) in /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/libraries/joomla/session/session.php on line 537

Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/index.php:3) in /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/libraries/joomla/session/session.php on line 537
Událo se

Modlitba papeže Františka pro Svatý rok milosrdenství:

Pane Ježíši Kriste,
učil jsi nás být milosrdnými,
jako je milosrdný nebeský Otec,
a řekl jsi nám, že kdo vidí tebe, vidí Otce.
Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

Tvůj láskyplný pohled
osvobodil Zachea a Matouše z otročení penězům,
cizoložnici a Marii Magdalénu
od hledání štěstí jen ve stvořených věcech,
přiměl Petra plakat, když tě zradil,
a zaručil kajícímu zločinci ráj.
Dej, ať každý z nás
slyší tvá slova určená samařské ženě,
jako bys je říkal nám:
„Kdybys tak znala Boží dar!“

Ty jsi viditelnou tváří neviditelného Otce,
Boha, který projevuje svou všemohoucnost
nejvíce odpouštěním a milosrdenstvím:
dej, ať je církev pro svět tvou viditelnou tváří,
tváří svého Pána, vzkříšeného a oslaveného.

Tys chtěl, aby také tvoji služebníci
byli podrobeni slabosti,
a tak mohli soucítit s těmi,
kdo se potýkají s nevědomostí a omylem:
dej, ať každý, kdo se s jediným z nich setká,
zakusí, že ho Bůh očekává, miluje a odpouští mu.

Sešli svého Ducha
a posvěť nás všechny jeho pomazáním,
aby se Svatý rok milosrdenství
stal rokem Hospodinovy milosti
a aby tvá církev s obnoveným nadšením
mohla přinášet radostnou zvěst chudým,
vyhlásit svobodu zajatým a zdeptaným
a navrátit zrak slepým.

Na přímluvu Panny Marie, Matky milosrdenství,
o to prosíme tebe, jenž žiješ a kraluješ
s Otcem a Duchem Svatým na věky věků.

Amen.

Italští biskupové pomohou rodinám splatit dluhy

Itálie. Italští biskupové pomohou rodinám splatit dluhy U příležitosti Mimořádného jubilejního roku milosrdenství chtějí italští biskupové pomoci zadluženým rodinám. Italský episkopát připravuje zvláštní program ve spolupráci s dodavateli plynu, elektřiny a vody. Církev chce pomáhat chudým rodinám ve splacení starých účtů za tyto služby.

Informoval o tom P. Paolo Gentili, ředitel Úřadu pro pastoraci rodin při italské biskupské konferenci. Má to být konkrétní gesto pomoci a zároveň připomínka jednoho z aspektů biblických jubilejí, která se slavila každých padesát let. Jedním z hlavních rysů jubilea bylo právě prominutí veškerých dluhů.

Mám na srdci tři věci : poděkování, prosbu a pozvání. Děkuji všem, kteří nás v neděli 4.10. při příležitosti svátku sv. Františka potěšili slovem a písničkou. Myslím, že se letošní program moc povedl. Kromě jiného tam zazněla modlitba sv. Františka, která začíná takto :" Pane učiň mě nástrojem svého pokoje..." A to je má prosba - abychom ten pokoj předávali dál. Každý máme ve svém okolí někoho, komu ten pokoj zoufale chybí.

Pozvání je už nyní na Štědrý den. Přijďte návštěvou kaple znásobit sváteční chvíle a odnést si do svých domovů Betlémské světlo. Přeji vám dny plné pokoje. AP

(Promluva při příležitosti připomínky založení 1. Skautského oddílu na Slivici)

 Skautské století – Slivice 12.9. 2015                                                                                                V roce 2011 byl spuštěn projekt  s názvem „skautské století“.  Hlavním partnerem projektu jsou Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Cílem projektu je shromáždit příběhy statečných a odvážných skautů a skautek, kteří se postavili zvůli totalitních režimů nacizmu a komunismu. Velmi rychle se objevilo více než 200 příběhů skautů, kteří riskovali své životy proto, abychom my mohli žít ve svobodě. Před Švandovým divadlem v Praze se v roce 1940 potkali dva asi dvacetiletí kluci: Jaromír Klika zvaný Bob a Áda Karlovský, oba z 5. oddílu vodních skautů. Řekli si, že proti nacistům se musí něco dělat. Kdo by tušil, že se právě zrodila jedna z největších a nejúspěšnějších skupin v domácím odboji - Zbojník, později Zpravodajská brigáda. Hra na válku rychle vystřídala skutečnost skauti se zapojili do zpravodajské činnosti. Přestože byli v hledáčku nacistů nikdy nebyli vyzrazeni. Měli napojení na Londýnské zpravodajství a úspěšně odeslali přes 70 tisíc zpráv.                                                     Skautský vůdce Karel Hlaváč byl 6. května 1945 zastřelen nacisty v Hořících v Podkrkonoší, když se pokoušel sehnat lékaře pro zraněného kamaráda. Jeho pamětní deska i hrob jsou ozdobeny lilií.           Jeden z neznámých příběhů z historie trojské zoo připomněli pamětníci. "Po osvobození v květnu 1945 zůstal kdesi u Havlíčkova Brodu opuštěný velbloud a skautské štafety ho postupně dovedly až do pražské zoo.  Zdeněk Zelený Káďa–rytíř uranových dolů jeden z hlavních organizátorů skautingu byl ve 26 letech zatčen vyslýchán STB odsouzen na doživotí prošel 18 nejhoršími žáláři. Jeho matku vyslýchali ve stejném patře, aby slyšel její pláč. Přesto nezatrpknul a po předčasném propuštění se znovu zapojil do činnosti skautského hnutí. Skauting byl v historii 3x zakázán – nacismem, komunismem a po pražském jaru opět totalitním režimem. Jedním z důvodů zákazu bylo, že skautská výchova směřuje k sobě, bližnímu a k Bohu. Zakladatel skutingu Robert Baden  Pawell dostal otázku by vysvětlil vztah skautingu a náboženství. Velmi rychle odpověděl, že náboženství ve skautingu je není třeba ho tam hledat. Stvořitel stvořil svět z ničeho. V teologickém slovníku stvořit znamená vytvořit něco z ničeho. My lidé tvoříme. Snažíme se napodobovat a odezíráme z přírody. Napodobili jsme ptáky, abychom mohli létat v letadlech a rychleji se přiblížili k cíli. Zatímco pták letí neomylně ke svému cíli o naší technice se to nedá říci. Pro překonávání vln oceánů jsme napodobili ryby a mořské živočichy a usnadnili jsme si spojení kontinentů přes moře. Na souši jsme vymysleli nejrůznější dopravní prostředky, které nám umožňují cestování, ale na druhé straně jsou často smrtícími nástroji. Skauting má ještě jednu rovinu výchovy je zároveň mostem mezi světem nevěřících a hledajících ke křesťanství. Sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době to jsou slova, která mají velkou hodnotu a která ukazují na Stvořitele.        Shromáždili jsme se dnes proto, abychom si připomněli 20. výročí založení skautské organizace na Slivici. Chceme poděkovat, že mezi námi byli ti, kteří šli do toho a měli chuť udělat něco pro druhé.. Poděkovat za to, že měli odvahu opustit pohodlí svých bytů a domů a jít do nové neznámé skutečnosti a obětovat se pro bližní. Nové generaci skautů bych chtěl připomenout, aby si vážili daru svobody a naplňovali čas skutky lásky, odvahy a statečnosti.

Apoštolský vikář Aleppa: Islámský stát stvořily mocnosti tohoto světa

Sýrie. „Islámský stát je nástrojem v rukou velkých mocností, které jej vytvořily, vyzbrojily a podporují jej. Namísto terénního boje proti Islámskému státu od něj mocnosti kupují ropu a rozkradené archeologické památky“, prohlásil apoštolský vikář syrského Aleppa v rozhovoru pro zpravodajství italské televize TV2000. Biskup Georges Abou Khazen v něm také mluví o výcvikových táborech pro kriminální živly, bojující pod hlavičkou Islámského státu, které leží v zemích sousedících se Sýrií, včetně Turecka. „Dobře víme“, pokračuje apoštolský vikář latinského obřadu, „komu Islámský stát prodává ropu v ceně třiceti dolarů za barel, přičemž počáteční cena byla dokonce pouhých deset dolarů. A muzejní exponáty určitě neputují do soukromých vil v Somálsku nebo Mauretánii“, uvedl mons. Khazen, který pro Vatikánský rozhlas popisuje současnou situaci v Aleppu: “Ve městě je to stejné jako dříve, střídá se minometná palba s bombardováním, takže nelze mluvit o bezpečí. Z hlediska každodenního přežití se trochu zlepšily dodávky vody a elektrického proudu. Lidé ale nežijí v klidu, bojí se toho, co přijde. Nyní se především obávají zmatků, které může vyvolat Turecko a ke kterým, doufáme, nedojde. Bojíme se, že Turecko má pod záminkou boje proti Islámskému státu zcela jiné záměry, tedy boj proti Kurdům. Dobře víme, že bojovníci Islámského státu přicházejí do Sýrie a Iráku přes Turecko. Pro Turecko by tedy bylo jednodušší nevstupovat do boje, nýbrž zastavit výcvik bojovníků a příliv zbraní. Nepřejeme si další šíření války a stupňování zmatku, ani vytváření tzv. bezpečnostních zón. Celá země musí být bezpečná! Proč se raději nevyvíjí tlak na jednotlivé strany, aby spolu zahájily dialog?“ Ptá se syrský kapucín, podle kterého stále existuje velký prostor pro dialog. Všichni Syřané si přejí mír, zdůrazňuje. “Bohužel, převážná většina bojovníků Islámského státu pochází ze zahraničí, nikoli ze Sýrie. Prvním cílem je zastavit jejich další příliv, vyzbrojování a výcvik. Válka v Sýrii začala jako boj mezi syrskými frakcemi, avšak později se zradikalizovala a přilákala množství cizinců. V Sýrii dosud žilo 23 etnických a náboženských skupin v krásné harmonické mozaice.“ Co můžete říci o křesťanském společenství v Aleppu? “Lidé, kteří mohli, vycestovali, a dosud město opouští, kdo jen může. Navzdory všem obtížím a utrpení pokračují křesťané ve svém normálním životě, nakolik je to možné. A především dbají na svůj křesťanský život – vykonávají své náboženské povinnosti, posílají děti do oratoře, na katechismus a další farní aktivity. V tom je opravdu velká útěcha a cosi až dojemného. Místní křesťané žijí v pokoji se všemi komunitami na syrském území – s muslimy všech směrů i s jinými společenstvími. Křesťané tedy mohou sehrát zásadní roli ve sbližování různých komunit a být nástrojem pokoje, uklidnění a smíru.“ Uvedl apoštolský vikář syrského Aleppa, mons. Khazen.
 

Žehnání vlajky hasičů v Mladé Vožici

Vážení požárníci a požárnice, vážení hosté, vážení přátelé, rád bych vás pozdravil při příležitosti 140. Výročí  založení požárního sboru v Mladé Vožici. Chtěl bych zvlášť pozdravit generaci, která předává umění být strážcem ohně, ale i tu novou nastupující generaci, která se tomuto umění učí. Stojíme před vlajkou, která je symbolem společenství. Slovo symbol pochází z řečtiny a znamená dávat dohromady. Dvě části původně jednoho předmětu, které se znovu spojili v jedno byly poznávacím znamením  lidí, kteří se neznali. Později tyto symboly nahradili pečeti, razítka vlajky a prapory. Vlajka je symbolem znamením, které vytváří jednotu a společenství. Je zároveň i znamení ke kterému se vzhlíží v době nebezpečí a ohrožení. Požárník nemá v popisu své práce jen pomáhat a chránit, ale také v případě potřeby nasadit svůj život ve prospěch svých bližních jak o tom svědčí ohrožení života během posledních povodní v Mělníku.. Deset vteřin na záchranu života by měla šestice hasičů, která zpevňovala u mělnického přístavu protipovodňovou hráz. Pokud by povolila, městem by prošla sedmimetrová vlna. Nejkritičtější situace trvala dvě hodiny. Jeden z nich, velitel dobrovolných hasičů z Mělníka Martin Legner pro Hospodářské noviny uvedl: "Je nepříjemné, když máte nad hlavou čtyřmetrový sloupec vody, určitě to člověku na sebevědomí nepřidá. Že jsme to zvládli, je zase okamžik, kdy má člověk radost." Velitel zásahu u hráze, šéf profesionálních hasičů z Mělníka dodává: "Byla to souhra, všichni si uvědomovali, do čeho jdou. My jsme jim to všem řekli, a přesto šli. Vůbec nikdo neřekl, že ne, všichni chápali váhu situace, nikdo ani nezaváhal." Velká slova uznání pro zasahující vyjádřil starosta Ctirad Mikeš: "Stáli u hráze, když jsme zpevňovali. Kdyby se to protrhlo, tak je to sebere. Já jsem to nařídil, takže bych to neunesl, kdyby se stalo neštěstí. Naštěstí je to za námi. Byly to okamžiky, kdy se rozhodovalo o našem městě, hráz ujížděla, když Labe kulminovalo. Kdyby nevydržela, městem by prošla sedmimetrová tsunami." Ať nám tato vlajka připomíná dnešní výroční den a zároveň je pro nás symbolem jednoty a společenství požárnického sboru. Ať vožičtí hasiči hasí jen žízeň a ať se našemu kraji všechny mimořádné události na přímluvu sv. Floriána vyhýbají. P. JK

S pomocí Boží vždy a všude - nejen do Prčic.  Bez Božího požehnání je marné naše namáhání - to vyznávají všichni věřící. My jsme se o tom opět přesvědčili v sobotu 16. 5. 2015, kdy byl odstartován z různých míst dálkový pochod Praha-Prčice. Od nás, z Mladé Vožice, trasa měří 35 km. Pilně jsme se připravovali a trénovali na výletech dlouho předem. Měli jsme tentokrát v našich 76 a 77 letech oprávněné obavy, že letos do cíle nedojdeme. Oba máme již zdravotní potíže, zvláště artrózu kolen. Spoléhali jsme hodně na Boží pomoc a cestou u kapliček a křížků jsme o ní moc prosili. Na závěr příprav v pátek před pochodem jsme jen krátce vyšlápli k naší milé Ústějovské kapličce, zasvěcené Panně Marii, kde jsme zapálili svíčky a vroucně se modlili a prosili o zdraví a sílu dojít. Těsně před startem v 7.00 hodin onoho sobotního rána jsme před křížkem u našeho kostelíčka opět setrvali v modlitbě končící slovy : Pane, prosíme Tě, vyslyš nás.  A stalo se - došli jsme. Sice s častými přestávkami, manžel s dosti velkou bolestí v koleně. Na těch 35 km jsme potřebovali plných 12 hodin. K naší veliké radosti máme ale vytoužený zlatý škrpálek 50. jubilejního pochodu Praha-Prčice ( koná se nepřetržitě od roku 1966). Jsme přesvědčeni, že nám toho bylo dopřáno díky ochraně Boží a Panny Marie Ústějovské a díky našim vroucím modlitbám.  Nebojme se tedy nikdy, ani tehdy, když se zdá, že se nám vše hroutí. Věřme se sv. Františkem Xaverským : NENÍ SLABÝM, KDO SE OPÍRÁ O BOHA.       Manželé Zemanovi z Mladé Vožice