buycheapwholesalejerseys Událo se

Papež: Otec čeká na kajícníky a vyhledává ty, co se pokládají za spravedlivé

Vatikán. Na Svatopetrském náměstí se dnes před polednem sešlo 30 tisíc lidí k pravidelnému nedělnímu setkání s Petrovým nástupcem a společné mariánské modlitbě Anděl Páně. Papež František ve své promluvě komentoval podobenství z dnešního evangelia o milosrdném otci (Lk 15, 11-32), který je shovívavý k oběma svým synům, a mimo jiné řekl.

Stejný postoj zaujímá otec také ke staršímu synovi, který byl celý čas doma, a nyní se rozzlobil a protestuje, neboť nechápe a odmítá dobrotu prokazovanou chybujícímu bratrovi. Otec vyjde tomuto synovi vstříc a připomímá mu, že byli stále spolu a všechno mají společné, ale že nyní je třeba s radostí přijmout bratra, který se konečně vrátil. Tady se mi vybavuje jedna věc. Když někdo pocítí, že je hříšník, opravdu se považuje za nic, a říká – jak jsem od kohosi slyšel – „Otče, já jsem špína!“, pak je to chvíle pro návrat k otci. Někdo má však pocit, že je spravedlivý, a říká si: „vždycky jsem jednal správně“. Takové však vyhledává otec, protože cítit se spravedlivým je postoj špatný, je to pýcha a přichází od ďábla. Otec čeká na ty, kdo se považují za hříšníky, a vychází hledat ty, kteří mají pocit, že jsou spravedliví. Takový je náš Otec!
V tomto podobenství lze vytušit také třetího syna. Třetího? Kde? Je skrytý! Je to ten, který „se zřekl sám sebe a vzal na sebe přirozenost služebníka“ (
Flp 2,6-7). Tímto Synem-Služebníkem je Ježíš, který je otevřenou náručí i srdcem Otce: On přijal marnotratného syna a omyl jeho špinavé nohy, On mu vystrojil slavnostní hostinu odpuštění. On, Ježíš, nás učí, abychom byli »milosrdní jako je Otec«.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy před Angelus je ZDE

Po hlavní promluvě papež František zaměřil pozornost k mezinárodnímu dění:

Vyjadřuji svoji blízkost misionářkám lásky ve velkém zármutku, který je zasáhl před dvěma dny, kdy byly zabity čtyři jejich řeholnice v jemenském městě Aden, kde pečovali o staré a nemouhocí. Prosím za ně i za další lidi, kteří byli při tomto útoku zabiti, a za jejich příbuzné. To jsou mučedníci dneška! Neobjevují se na obálkách časopisů, nejsou tématem zpravodajství. Prolévají svoji krev za církev. Jsou to oběti těch, kdo tento útok spáchali, jakož i lhostejnosti, oné globalizace lhostejnosti, která se nestará... Matka Tereza ať doprovodí do ráje tyto své mučednické dcery lásky a přimlouvá se za pokoj a posvátnou úctu k lidskému životu.

Potom papež ještě dodal:

Jako konkrétní znamení úsilí o pokoj a život bych rád s uznáním zmínil iniciativu humanitárních koridorů pro uprchlíky, jež byla nedávno zavedena v Itálii. Tento pilotní projekt, ve kterém se pojí solidarita a bezpečnost, umožňuje pomáhat lidem, kteří prchají před válkou a násilím, jako např. stovce uprchlíků, kteří již byli přepraveni do Itálie a mezi nimiž jsou děti, nemocní, postižení, vdovy s dětmi a staří lidé. Těší mne také, že tato iniciativa je ekumenická, poněvadž ji podporuje Komunita sant´Egidio, Federace italských evangelických církví a valdenská a metodistická církev.

V samotném závěru pak papež František oznámil, že dnes spolu se svými spolupracovníky z římské kurie odjíždí na týden do exercičního domu v Aricci nedaleko Říma, aby tam až do pátku trávil čas v ústraní a intenzivnější modlitbě, a v souvislosti s tím požádal věřící o duchovní podporu.
 

Papež se setkal s dětmi, na jejichž otázky odpovídá ve své knize

Vatikán. „Láska před světem. Papež František píše dětem“ (L´amore prima del mondo. Papa Francesco scrive ai bambini. ed. Rizzoli) – pod tímto titulem vyšla v těchto dnech v Itálii kniha, v níž Svatý otec odpovídá na otázky, které mu ve svých dopisech kladly děti různých kontinentů ve věku od 6 do 13 let. S myšlenkou na tento knižní počin přišlo jezuitské vydavatelství Loyola Press ze Spojených států amerických, které vydalo tuto knihu anglicky v listopadu loňského roku. Nyní existuje již ve čtrnácti jazycích. Včera odpoledne byla zveřejněna informace o pondělním setkání (22.února) papeže Františka s několika dětmi, na jejichž otázky v této knize odpovídal. Děti přišly se svými rodiči z Irska, Kanady, Filipín, Austrálie, ze Sicílie, Argentiny, Keni, Spojených států amerických, Singapuru, Belgie, Indie a Číny. Nejprve papeži předaly různé dárky a potom mu kladly otázky, na které Svatý otec odpovídal. Dětské otázky – napsal papež ve zmíněné knize – jsou ty nejnesnadněji zodpověditelné. V knize je např. otázka malého Peruánce Joaquina, kterého zajímalo, proč už se dnes nedějí zázraky? Papež mu odpověděl, že jedním ze zázraků je dnes ochota lidí snášet utrpení a neztratit víru, a připomněl mučedníky na Blízkém Východě, kteří se raději nechají zabít, než by se zřekli Ježíše. Pondělní setkání papeže Františka se čtrnácti dětmi ve studovně auly Pavla VI. mělo komorní povahu a proběhlo bez přítomnosti médií.
 

Biskup z Aleppa: Na terorismu není nic lidského, ani náboženského

Sýrie. Italské společenství Sant´Egidio uspořádalo o minulém víkendu modlitební vigilii za mír v Sýrii v římském kostele Panny Marie v Zátibeří. Vedl ji arcibiskup arménské apoštolské církve z Aleppa, mons. Shahan Sarkissian, který pro naše mikrofony řekl:

“V Aleppu trvá tragický stav a člověk, který město neznal před bombardováním, si dnes nemůže představit, jak vypadalo. Nemáme vodu, elektrický proud, nefunguje spojení. Benzín došel, a proto užíváme na vytápění škol a domů naftu. Lidé opravdu velmi trpí. V okolí města mezi sebou bojují různé ozbrojené skupiny. Jediným únikovým bodem je stará a úzká silnice, ale i ta občas bývá uzavřena. Bohužel je tam také Islámský stát, který nahání strach. Přesto si myslím, že západní média přehánějí, když popisují moc Islámského státu. Ačkoli je pravda, že toto uskupení dorazilo až k nám a vykonalo teroristické činy.“

Co lidé nejvíce potřebují?

“Jsou to čtyři druhy nezbytné pomoci. Za prvé potraviny, za druhé zdravotní péče – která je opravdu zásadní, protože mnozí lékaři opustili zemi – dále oprava poškozených budov a za čtvrté vzdělání. Pomáháme mladým lidem, aby si mohli koupit školní potřeby a platíme učitele.“

V Aleppu žije jedenáct křesťanských společenství. Jaké jsou vztahy mezi nimi navzájem a s muslimskou komunitou?

“Za situace, která nastala, se křesťanské společenství sjednotilo. Zakoušíme ekumenické bratrství mezi církvemi – nejenom na nejvyšší úrovni mezi biskupy, nýbrž také mezi běžnými lidmi. Totéž platí pro vztahy křesťanů k muslimům. Myslím, že válkou se tu hodně změnilo. Jednoho dne bude vhodné, abychom si promluvili o všech těchto změnách – tedy nejenom o ničení země a jejích staveb, ale také o změnách mentality. Nevzpomínám si, že by tu před válkou existovala nějaká ghetta – křesťané a muslimové žili společně, některé čtvrti byly nicméně typicky křesťanské s kostely a podobně. Nyní se však lidé promísili natolik, že v jedné budově můžete najít křesťany, muslimy, jiné menšiny, obyvatele z různých syrských krajů, a nejenom z města.“

Co je podle vašeho soudu zapotřebí, aby válka skončila?

“Musí zde být nějaké řešení – a to nikoli vojenské, nýbrž politické. V katolické církvi se před volbou papeže schází konkláve. Také v Sýrii je nutné svolat všechny syrské představitele, aby sami mezi sebou nalezli řešení. To, co navrhuje bezpečnostní rada OSN, není dostačující. O míru nicméně nelze diskutovat s teroristy. Terorismus nemá nic společného s vírou ani kulturou. Nemá žádné krédo, je to čiré násilí. Není na něm nic lidského ani náboženského. Terorismus je třeba vykořenit.“

uvedl arcibiskup arménské apoštolské církve ze syrského Aleppa

Modlitba papeže Františka pro Svatý rok milosrdenství:

Pane Ježíši Kriste,
učil jsi nás být milosrdnými,
jako je milosrdný nebeský Otec,
a řekl jsi nám, že kdo vidí tebe, vidí Otce.
Ukaž nám svou tvář a budeme spaseni.

Tvůj láskyplný pohled
osvobodil Zachea a Matouše z otročení penězům,
cizoložnici a Marii Magdalénu
od hledání štěstí jen ve stvořených věcech,
přiměl Petra plakat, když tě zradil,
a zaručil kajícímu zločinci ráj.
Dej, ať každý z nás
slyší tvá slova určená samařské ženě,
jako bys je říkal nám:
„Kdybys tak znala Boží dar!“

Ty jsi viditelnou tváří neviditelného Otce,
Boha, který projevuje svou všemohoucnost
nejvíce odpouštěním a milosrdenstvím:
dej, ať je církev pro svět tvou viditelnou tváří,
tváří svého Pána, vzkříšeného a oslaveného.

Tys chtěl, aby také tvoji služebníci
byli podrobeni slabosti,
a tak mohli soucítit s těmi,
kdo se potýkají s nevědomostí a omylem:
dej, ať každý, kdo se s jediným z nich setká,
zakusí, že ho Bůh očekává, miluje a odpouští mu.

Sešli svého Ducha
a posvěť nás všechny jeho pomazáním,
aby se Svatý rok milosrdenství
stal rokem Hospodinovy milosti
a aby tvá církev s obnoveným nadšením
mohla přinášet radostnou zvěst chudým,
vyhlásit svobodu zajatým a zdeptaným
a navrátit zrak slepým.

Na přímluvu Panny Marie, Matky milosrdenství,
o to prosíme tebe, jenž žiješ a kraluješ
s Otcem a Duchem Svatým na věky věků.

Amen.

Italští biskupové pomohou rodinám splatit dluhy

Itálie. Italští biskupové pomohou rodinám splatit dluhy U příležitosti Mimořádného jubilejního roku milosrdenství chtějí italští biskupové pomoci zadluženým rodinám. Italský episkopát připravuje zvláštní program ve spolupráci s dodavateli plynu, elektřiny a vody. Církev chce pomáhat chudým rodinám ve splacení starých účtů za tyto služby.

Informoval o tom P. Paolo Gentili, ředitel Úřadu pro pastoraci rodin při italské biskupské konferenci. Má to být konkrétní gesto pomoci a zároveň připomínka jednoho z aspektů biblických jubilejí, která se slavila každých padesát let. Jedním z hlavních rysů jubilea bylo právě prominutí veškerých dluhů.

Mám na srdci tři věci : poděkování, prosbu a pozvání. Děkuji všem, kteří nás v neděli 4.10. při příležitosti svátku sv. Františka potěšili slovem a písničkou. Myslím, že se letošní program moc povedl. Kromě jiného tam zazněla modlitba sv. Františka, která začíná takto :" Pane učiň mě nástrojem svého pokoje..." A to je má prosba - abychom ten pokoj předávali dál. Každý máme ve svém okolí někoho, komu ten pokoj zoufale chybí.

Pozvání je už nyní na Štědrý den. Přijďte návštěvou kaple znásobit sváteční chvíle a odnést si do svých domovů Betlémské světlo. Přeji vám dny plné pokoje. AP

(Promluva při příležitosti připomínky založení 1. Skautského oddílu na Slivici)

 Skautské století – Slivice 12.9. 2015                                                                                                V roce 2011 byl spuštěn projekt  s názvem „skautské století“.  Hlavním partnerem projektu jsou Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Cílem projektu je shromáždit příběhy statečných a odvážných skautů a skautek, kteří se postavili zvůli totalitních režimů nacizmu a komunismu. Velmi rychle se objevilo více než 200 příběhů skautů, kteří riskovali své životy proto, abychom my mohli žít ve svobodě. Před Švandovým divadlem v Praze se v roce 1940 potkali dva asi dvacetiletí kluci: Jaromír Klika zvaný Bob a Áda Karlovský, oba z 5. oddílu vodních skautů. Řekli si, že proti nacistům se musí něco dělat. Kdo by tušil, že se právě zrodila jedna z největších a nejúspěšnějších skupin v domácím odboji - Zbojník, později Zpravodajská brigáda. Hra na válku rychle vystřídala skutečnost skauti se zapojili do zpravodajské činnosti. Přestože byli v hledáčku nacistů nikdy nebyli vyzrazeni. Měli napojení na Londýnské zpravodajství a úspěšně odeslali přes 70 tisíc zpráv.                                                     Skautský vůdce Karel Hlaváč byl 6. května 1945 zastřelen nacisty v Hořících v Podkrkonoší, když se pokoušel sehnat lékaře pro zraněného kamaráda. Jeho pamětní deska i hrob jsou ozdobeny lilií.           Jeden z neznámých příběhů z historie trojské zoo připomněli pamětníci. "Po osvobození v květnu 1945 zůstal kdesi u Havlíčkova Brodu opuštěný velbloud a skautské štafety ho postupně dovedly až do pražské zoo.  Zdeněk Zelený Káďa–rytíř uranových dolů jeden z hlavních organizátorů skautingu byl ve 26 letech zatčen vyslýchán STB odsouzen na doživotí prošel 18 nejhoršími žáláři. Jeho matku vyslýchali ve stejném patře, aby slyšel její pláč. Přesto nezatrpknul a po předčasném propuštění se znovu zapojil do činnosti skautského hnutí. Skauting byl v historii 3x zakázán – nacismem, komunismem a po pražském jaru opět totalitním režimem. Jedním z důvodů zákazu bylo, že skautská výchova směřuje k sobě, bližnímu a k Bohu. Zakladatel skutingu Robert Baden  Pawell dostal otázku by vysvětlil vztah skautingu a náboženství. Velmi rychle odpověděl, že náboženství ve skautingu je není třeba ho tam hledat. Stvořitel stvořil svět z ničeho. V teologickém slovníku stvořit znamená vytvořit něco z ničeho. My lidé tvoříme. Snažíme se napodobovat a odezíráme z přírody. Napodobili jsme ptáky, abychom mohli létat v letadlech a rychleji se přiblížili k cíli. Zatímco pták letí neomylně ke svému cíli o naší technice se to nedá říci. Pro překonávání vln oceánů jsme napodobili ryby a mořské živočichy a usnadnili jsme si spojení kontinentů přes moře. Na souši jsme vymysleli nejrůznější dopravní prostředky, které nám umožňují cestování, ale na druhé straně jsou často smrtícími nástroji. Skauting má ještě jednu rovinu výchovy je zároveň mostem mezi světem nevěřících a hledajících ke křesťanství. Sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době to jsou slova, která mají velkou hodnotu a která ukazují na Stvořitele.        Shromáždili jsme se dnes proto, abychom si připomněli 20. výročí založení skautské organizace na Slivici. Chceme poděkovat, že mezi námi byli ti, kteří šli do toho a měli chuť udělat něco pro druhé.. Poděkovat za to, že měli odvahu opustit pohodlí svých bytů a domů a jít do nové neznámé skutečnosti a obětovat se pro bližní. Nové generaci skautů bych chtěl připomenout, aby si vážili daru svobody a naplňovali čas skutky lásky, odvahy a statečnosti.

 MLB Jerseys China