buycheapwholesalejerseys
Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cookie - headers already sent by (output started at /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/index.php:3) in /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/libraries/joomla/session/session.php on line 537

Warning: session_start() [function.session-start]: Cannot send session cache limiter - headers already sent (output started at /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/index.php:3) in /home/httpd/html/farnostvozice.vlaskovi.cz/libraries/joomla/session/session.php on line 537
Událo se

Chvála Kristu,

o. Jaroslave,ráda bych vám touto cestou poděkovala za pouť na Svatou horu. Moc a moc děkuji Pánu Bohu, že vaši farnost přivedl na tento nápad a dal vám všechny milosti, které byly potřebné k tomu, abyste ji uskutečnili. Pouť byla pro mě velkým požehnáním a věřím, že i pro ostatní poutníky a celý kraj, kterým se procházelo. Moc chci poděkovat Mírovi za moudrost, s kterou řídil poutníky. Bez jeho dobrých rozhodnutí bych pouť nezvládla. Každým dnem se učil a lépe a lépe vykonával svou nelehkou službu. Byla jsem si vědoma, že poslední den bude velmi těžké s poutníky udržet krok, protože všichni budou mít tendenci jít rychleji než je třeba a na to jsem neměla. Byly to maličkosti – jako třeba přelézání ohrady nad Kamýkem. Kdyby Míra dovedl poutníky až k žebříku, tak by většina z nás měla tendenci tento žebřík použít a tak bychom přelézali ohradu mnohem déle. Díky těmto maličkostem – resp. velmi moudrým rozhodnutím - jsme mohli jít poklidným tempem a měli dostatek času na závěr. Tím jsem mohla dojít tuto pouť až do konce. Velký dík patří též Honzovi a Fandovi, kteří uzavírali procesí. Mnohokrát mi na této cestě pomohli – opět maličkostmi.  A všem, kteří se za mě modlili.  Chci se vám a Mírovi omluvit za „remcání“. Mrzí mě, že nebudu na setkání poutníků. Pokusím se napsat pár řádek Helence k uveřejnění. Dá-li Pán, tak se uvidíme na další pěší pouti.  O. Jaroslave přeji vám i všem organizátorům poutě radost a pokoj našeho Pána, Ježíše Krista                                                                                                         Lenka Edrová farnost Poříčí nad Sázavou

 

Milí organizátoři a poutníčkové,

chtěla bych moc poděkovat Otci Jaroslavovi a paní Helence Knotkové za zorganizování pěší pouti na Svatou Horu. O této pěší pouti vyprávěla moje maminka. Ta to šla také. Prožít tři dny ve společnosti přátelských a upřímných lidí je úžasné. Na Svatou Horu jezdím desítky let, ale jít pěšky, to je mnohem silnější zážitek. Počasí bylo krásné, příroda kolem nádherná. Velký obdiv patří manželům Jílkovým z Lukavce. Ti přijeli celá rodina, i s postiženým Kubíčkem. To nám dávalo hodně síly zvládnout tuto dlouhou pouť. Slovy se to nedá popsat, to musí každý prožít sám; všem to doporučuji.

Těšíme se na další pěší pouť. Poutnice Marie Dvořáková Mladá Vožice

 

Tři postřehy z říjnové pěší pouti na Svatou Horu

Se svými dětmi po cestě víry kráčím, ne jim ji pouze ukazuji....

Mladá rodina z Kamýku, která měla také malého nechodícího chlapečka v polohovací tříkolce, nám všem dojemně ukazovala, jak mohu dávat radost jemu, sobě i nám všem ostatním, když ho vzala na toto pěší putování. V lesním trénu, kdy bylo někdy obtížné vozítko zvládat, šlo jim to opravdu báječně a dodávali svým příkladem poutníkům sílu. Ať Boží požehnání doprovází celou jejich rodinu na jejich cestě víry.

 Já musím dojít......

Poutnice Jaruška, těsně před cílem (obec Haje – 3,5 Km od Svaté Hory)  měla obě paty do masa stržené, vyžadující už jen obvaz u takto velkých ran a nemožnost pokračovat ve stávající obuvi na cestě. Skoro celé okolí včetně zdravotnice jí doporučovalo, dojet v tomto stavu v doprovodném vozidle. Najednou se v jejich očích objevily obrovské slzy smutku, že po jejím třídenním zapírání a velké fyzické námaze se ztrácí Svatá Hora a s ní i její osobní prosba k Panně Marii svatohorské. Zdravotnice Maruška viděla, že jediná možnost, jak ji pomoci v jejím přáním , je možnost sehnat páskovou obuv, sama ji také od  jiné poutnice sehnala. Jaruška pak již statečně dokráčela na Svatou Horu. Panna Maria ví a určitě slyší..

Kterak jedno stádo doprovázelo druhé...

Na konec jedna veselá událost ze závěru putování. Průchodem přes luční cestu jsme na vršku zahlédli pasoucí se stádo krav. Jak jsme k němu příbližovali, vzbudilo naše " pohybující se stádo " jejich velikou pozornost, a tak nás začaly pozorovat a doprovázet těsně podél elektrického ohradníku. Jejich neskrývaná zvědavost nás opravdu pobavila, zvláště černobílé telátko se svou maminkou poskakovalo s námi, až na kraj vršku. Pak už nechaly to divné stádo dvounožců sunout dál…

PS :  O autobusech a jejich fungování byly pěší poutníci na poslední zastávce v lese dvakrát informováni, pouze došlo ke zmatku, když jsem nebyla v té době informována, že si poutní zájezd z Mladé Vožice si domluvil při příjezdu také vyvezení ke svatohorskému náněstíčku při návratu. Domnívala jsem se, že sejdou pouze na parkoviště. Vše se nakonec vysvětlilo a zvládlo. Musím poděkovat paní Kučerové a chlapcům, kteří přešli do druhého autobusu, i když je čekala druhý den škola. Stržené mosty s dlouhými  objížďkami (pro velký autobus) a nefungující přejezd způsobily zpoždění druhého autobusu, nicméně až téměř do Miličína se zpívalo a oslavovalo se. Rodina křesťanů se vracela ze  slavnosti. Slavnosti obnovy pěšího putování na Svatou Horu po 71 letech......

Jana Kášková

Milí spolupoutníci, chtěla bych všem poděkovat, že jsem měla tu možnost putovat i když nejsem zdatný chodec, tak za pomoci celého společenství jsem došla k Panence Marii po svých. Přála bych tento zážitek každému, je to úžasné, nepopsatelné a naplňující. Dalo mi to moc. Děkuji otci Jaroslavovi a všem organizátorům. Těším se na další putování. Chvála Kristu. Jarka Pěknicová Chocov.

Zdravím z Černilova všechny poutníky, poutnice a zvláště organizační tým, kterému patří také velký obdiv a poděkování za to, co pro nás poutníky dokázali udělat nejen před, ale i během pěší pouti na Svatou Horu. Nasadili si laťku hodně vysoko! Velice mě překvapilo, jak bylo vše do posledního detailu promyšleno a nachystáno, ať se jedná o zabezpečení na silnicích o trasu poutní cesty vedenou po silnicích, lesních cestách či po loukách nebo občerstvovací stanice, které byly tam, kde poutník dostával hlad. Zažil jsem tři úžasné dny ve společnosti příjemných lidí. Tři dny krásných chvil, nejen že bylo pěkné podzimní počasí, ale také proto, že se nikdo na nikoho nemračil. Tři dny prožité trochu víc duchovně a přesto oběma nohama (střídavě) na zemi. Můj největší zážitek z této pouti byla mše svatá na Svaté Hoře s panem biskupem Pavlem Posádem  a požehnání, které mi po ní dal. Cestou jsem nafotil něco přes pět set obrázků a s některými se s vámi chci podělit (konečně!). Najdete je na : http://jkudrnac.rajce.idnes.cz/

Děkuji za pozvání, ale setkání poutníku se nezúčastním.

Těším se na příští pouť a přeji požehnané dny

Jarda Kudrnáč

Chvála Kristu Jaroslave.. a ostatní poutníci. Tak přeji pěkný den..krásná duchovní pouť v nádherném pojetí v překrásném počasí. Bajecni lidé a myslím že dost..Děkujeme vám a zejména tobě za organizaci i nápad to uskutečnit. Myslím, že má Panna Maria radost..Opravdu to bylo do puntíku super..Ať je jméno Pane velebeno. Petr Absolon farnost Benešov

Milí poutníčkové,

také bych se s vámi chtěla podělit o své zážitky z pouti. Ani ve snu jsem si nedovedla představit, jak je možné ujít 75-80 km pěšky, spát 2 noci na zemi s velkou skupinou poutníků. Patřím ke starším putujícím. když mi vnuk půjčoval spacák, tak se mě nevěřícně ptal, kam se chystám v polovině října se spacákem. že takovou babičku nezná. Neušla jsem všechny kilometry , protože má služba byla kolem autíčka s občerstvením. Myslela si, že nepůjdu vůbec, jsem slabý chodec. Nakonec mi přišlo velice líto nejít s vámi a nemít možnost sdílet tu krásnou atmosféru. Také zač jsem se přišla modlit a prosit by tímto způsobem bylo laciný. Když jsem vás , kteří ušli celou trasu viděla, jak jste spokojený a nadšený, byla jsem až dojatá. Zpěvy a modlitby  se nesly až k našemu autu a my měli radost, že vás můžeme občerstvit a posílit na těle. Také mě dojímaly osudy lidí, kteří se mi svěřili, zač jdou prosit Pannu Marii. Jsme všichni v rukou Božích a věřím, že naše prosby a modlitby budou vyslyšeny. Díky všem za krásné společenství a celou velkou farní rodinu všech věkových skupin, kterou jsme utvořili. Jarka Svatková. Mladá Vožice 17.10.2017.